Sladký život v nové práci

Nová prácePoslední den třetího týdne v nové práci začal docela dobře. Ráno jsem přišel do Kolbenky celkem brzo a nikdo z kolegů tady ještě nebyl. Podíval jsem se na emaily a koukám, že je nějaký problém s počítačovou sítí. Psali systémáci, že všechno je nějaké pomalé, interní systémy nefungují a prý to budou řešit.

Šel jsem tedy vyzkoušet kantýnu, co tam mají dnes dobrého ;-)

V kantýně měli vynikající gulášovou polévku s čerstvým pečivem, která mě postavila na nohy. Je to tady vážně skvělé! Měli tam na výběr i smažená vajíčka, slaninu, opečené nebo vařené párky a klobásky, zapečené tousty, ale ta polévka neměla chybu. Budu tam asi chodit častěji, neboť dobré jídlo by mělo být základem každého dne. Vzal jsem si ještě kávičku a šel zpátky na pracoviště.

Nikdo tam ještě nebyl a všichni se začali trousit až kolem deváté. Vypadá to tedy opět na proflákaný den, neboť si dnes musím instalovat nějaký další software. Čeká mě nastavování a otestování, no a ještě musím s někým vyřešit nastavení počítače, neboť nevím, jak s novými programy pracovat a jak je nastavit pro firemní síť.

Dnes ale každopádně půjdu domů dříve, takže to snad bude rychle utíkat. Možná se také vrhnu na nějaké soukromé studium, vyřídím si v pracovní době všechny soukromé emaily a najdu na internetu nějaké další podklady ke studiu. Prostě, klasická "pracovní" idylka.

Ha, půl desáté a dorazil šéf, ale hned zase někam odešel, což byla výzva pro ostatní kolegy, aby šli zase oni na svačinu do kantýny ;-)


Večerní doplnění z domu:

Klasicky, dnes byla opět "pohodička", neboť nikdo na mě neměl čas. Instaloval jsem si tedy nový software, četl si dokumentaci, zkoušel nějaké pracovní reporty a pěkně v pohodě jsem se vzdělával. Musím říci, že tohle jsem docela potřeboval, pěkně pomaličku si něco zkoušet, nehonit se, všechno v klidu a pohodě.

Všichni kolem měli také docela klid. Jeden borec se třeba dopoledne zvedl a že musí do města něco vyřídit. Neřekl to ani šéfovi, který se po něm pak sháněl. Borec se vrátil asi za dvě hodiny a nesl si nový foťák, co si právě koupil. Asi hodinku si s ním pak ještě hrál a zkoušel, co to umí a četl si k němu návod.

Vidím, že se tady nikdo moc nepředře a idylka se projevuje skoro všude. Šéf sice před odchodem říkal, že příští týden se už vrhneme na mé "intenzivní" zaškolování, ale uvidím, jak dlouho mu ty jeho plány a předsevzetí vydrží ;-)

Žádné komentáře :

Okomentovat